Erko jsem koupil v roce 2000, jako své první auto.
Prošlo kompletní renovací se sportovní úpravou a stále se vylepšuje.
Auto nemíří do originálu, patří mezi „Škoda retro sport“.

Na jednom srazu veteránů zaslechla má přítelkyně rozhovor o Škodě 110R.
Zatahala mě za rukáv: "Má Erko, má erko!" "Ty sháníš Erko? Máš ho mít.
Mám dvě, jedno Ti nechám." Za chvilku bylo vše domluveno. Díky Marku!

Toto auto si pamatuji jako malý kluk, ihned jsem na něj získal závislost.
Není používáno ke každodennímu ježdění, spíše na výlety a srazy.
Chci ho, pokud bude možné, udržet v nezměněném stavu.

Miláčka jsem zakoupil roku 2005 od kamaráda, který s tím jezdil do práce.
Po odstrojení jsme omdleli, podběhy a podlaha nikde.
Opravovali jsme sice celé dva roky, ale dopadlo to nádherně.

Zdá se, že předchozí majitelé o auto pečovali.
Slouží pro radost a jako záložní přibližovadlo.
Proběhly GO některých částí. Jakékoliv úpravy se neplánují.

Do této podoby dal vůz předchozí majitel, myslím,že za tím je hodně dřiny a lásky.
Instaloval 5q, el. stahování oken a střešní okno. Já jako třešničku na dortu přidal nová kola.
Vůz s platným TP i STK je běžně v provozu kromě zimy a nepěkného počasí.

Kolem auta jsem jezdil 2 roky, než jsem se odhodlal oslovit majitele.
Po dokončení repase jsem jej ukázal původnímu majiteli - Byl nadšený.
Bude provozováno pro potěchu všech, kteří jej rádi uvidí na našich cestách.

ERO bylo koupeno v zimě 2006, jako vrak připravený k sešrotování.
Od té doby prochází kompletní renovací do stavu blížícímu se originálu.
Po dokončení bude mimo neustálého leštění sloužit k výletům a srazům.

Koupeno v r.1987 jako můj první vůz v autobazaru na Libeňském ostrově.
Do r.1997 používáno pro běžný provoz (mimo zimu, nikdy nepoznalo sůl),
od té doby pouze na klubové a veteránské srazy, nebo sváteční vyjížďky.

Erko v původním stavu jsem zakoupil v roce 2008.
Nyní probíhá jeho celková renovace.
Bude jezdit jen v letních měsících za hezkého počasí.